tel. 554 717 737
e-mail: info@pppbruntal.cz

FONETIKA

Fonetika je věda o zvukové stránce jazyka, důsledné výslovnosti, fyziologii mluvení (logopedie - nauka o správné výslovnosti)

ZÁKLADNÍ SLOŽKY MLUVENÍ

  • dýchání

  • tvorba hlasu

  • článkování (artikulace)

SOUSTAVA ČESKÝCH HLÁSEK

  • samohlásky - a, e, i, o, u, + samohlásky s čárkou

  • souhlásky - nepárové (m, n, j, l); párové (znělé a neznělé g, b, d, v, z, h, p, f, t, s)

HLAVNÍ ZÁSADY ČESKÉ SPISOVNÉ VÝSLOVNOSTI

  1. některé hlásky při výslovnosti znějí stejně, ale v písmu se označují dvojím způsobem

    • i x y

    • ú x ů (stůl, úl)

    • ď, ť, ň   dě, tě, ně (ďábel, děti)

  2. Splývání - dvě sousední stejné souhlásky se vyslovují jednou

    • vyšší (vyší), měkký (měký)

    • ke splýván může dojít i tam, kde došlo ke spodobě znělosti hlásek. vítězství (vítěství)

    • tam, kde by mohlo dojít k nedorozuměnění vyslovujeme zdvojeně (nejjednodušší - nejednoduší)

  3. Zjednodušování (dcera - "cera", srdce - "srce")

  4. Skupiny hlásek - vyslovujeme ji buď celou zněle nebo nezněle (Čechy - nezněle, Morava - zněle)

  5. nevyslovujeme počáteční ve tvarech slovesa (jsem, jsi - vyslovujeme: sem, si)


NEJČASTĚJŠÍ NEDOSTATKY VE VÝSLOVNOSTI DOMÁCÍCH SLOV

  1. nedodržuje se délka samohlás

    • prodlužujeme (pívo, prápor, zéli)

    • zkracujeme (domu, řikam, zustat) - zkracuje se hlavně ů a í

  2. mění se kvalita hlásek:

    • v Čechách se vyslovují samohlásky širší (veď, že jo)

    • na Moravě se samohlásky zužují

  3. mění se souhlásky (škořápka, šlupka, lepčí, štvrtek)

  4. vysouvají se souhlásky (řbitov, řeben, kanička)

NEDOSTATKY VE VÝSLOVNOSTI PŘEJATÝCH SLOV

  1. nedodržuje se délka samohlásek - kultůra - kultura

  2. vyslovuje se z místo s (diskuse, dresy - diskuze, drezy)

  3. psané th se nevyslovuje se nevyslovuje jako t, ale jako tch (théma, theorie - tchéma, tcheórie)

  4. místo k se před samohláskou nebo před souhláskami r, l vyslovuje g (demokracie, lokál - demogracie, logál)

  5. skupina sch se ve slovech řeckého nebo italského původu vyslovuje jako š (schéma, ischias - šéma, išias)

  6. skupina sp, st, sk se na počátku slova vyslovuje jako šp, št, šk (student, speciální - študent, špeciální)

  7. psané x se nesprávně vyslovuje jako ks (existence - eksistence)

SLOVNÍ PŘÍZVUK

  1. čeština má stálý slovní přízvuk na 1. slabice

  2. jednoslabičné předložky se slovem jako jeden celek

  3. mimo přízvuku hlavního je i přízvuk vedlejší('tmavo'vlasý, 'červeno'hnědý)

  4. příklonky - slova, která vlastní přízvuk memají a připojují se ke slovům předchozím (ti,mi,se,mě,tě- dal Ti to..)

  5. předklonky - slova, která se spojují se slovem následujícím

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKOVÝCH PROJEVŮ

  1. členění na větné úseky (frázování textu)

  2. větný přízvuk (dáváme důraz na určité slovo v textu)

  3. větná melodie (význam sdělení ovlivňuje větná melodie)

    • oznamovací

    • otázka zjišťovací

    • otázka doplňovací

    • rozkazovací

    • zvolací