tel. 554 717 737
e-mail: info@pppbruntal.cz

LOGOPEDICKÁ PÉČE

v předškolním a školním období

V mateřských školách je logopedická péče, kterou zajišt'uje kvalifikovaná učitelka (tzv. logopedická asistentka), součástí výchovně vzdělávacího programu a zaměřuje se na logopedickou prevenci. Díky ní je možné předejít mnoha vývojovým vadám řeči. Rozvíjí slovní zásobu předškoláků, zlepšuje jejich vyjadřovací schopnosti, zabývá se smyslovým vnímáním, přispívá k rozvoji motorické dovednosti, a tím i k obratnosti mluvidel. Může účinně pomoci tam, kde vady a poruchy řeči vznikají na základě nesprávného mluvního vzoru, jako důsledek málo podnětného nebo jednostranně zaměřeného prostředí, nezralého sluchového či zrakového vnímání nebo neobratnosti mluvidel. A protože typickou činností předškolního věku je hra, také při preventivních logopedických aktivitách si děti společně s učitelkou hrají.
Často se stává, že právě paní učitelka, která je s dítětem v každodenním osobním kontaktu, upozorní rodiče, že i přes nejrůznější cvičení nepostupuje řečový vývoj jejich potomka tak, jak by vzhledem k věku měl, a doporučí logopedickou péči.

Samotné návštěvy v logopedické poradně ale řečové obtíže neodstraní. Těžiště nápravy řečové vady je totiž v průběžném, pravidelném domácím cvičení, které dítě bez pomoci a podpory rodičů nezvládne. Logoped jim proto podrobně vysvětlí, jakým způsobem, jakými metodami, jak často a dlouho mají se synem či dcerkou pracovat. Poradí, jak dítě ke cvičení motivovat, upozorní, že je mají chválit i za snahu - což je nedílnou součástí úspěšné terapie.
Intervaly návštěv jsou zcěla individuální. Některé dítě přichází jednou týdně, jiné po čtrnácti dnech, další jednou za měsíc. Záleží na diagnóze, na motivaci a schopnosti dítěte spolupracovat; na fázi terapie a samozřejmě i na rodinném prostředí.

Nejčastější vady řeči

V předškolním věku se velmi často setkáváme s nesprávnou výslovností jedné či více hlásek, tzv. dyslálií. To znamená, že dítě ve svém slovním projevu některou hlásku vynechává nebo ji zaměňuje za jinou, případně ji tvoří nesprávným způsobem takže jinak zní. Zpravidla se jedná o hlásky C, S, Z, Š, Ž, L, R, Ř. Nebývá zvláštností, že pracoviště logopeda navštíví rodič s pětiletým dítětem, které neumí vyslovovat hlásky Ď, Ť, Ň nebo K a jeho mluvní projev je plný nesprávných gramatických forem nebo tvarů (tzv. agramatismů). Tady se již nejedná o dyslálii, ale o závažnou řečovou poruchu, které je třeba věnovat zvláštní pozornost.
Poměrně často se v poslední době setkáváme s dětmi, které mají malé vyjadřovací schopnosti, slabou aktivní slovní zásobu, užívají ve vyjadřování agramatismy, nejsou mluvně pohotové nebo naopak mluví překotným tempem. Častá bývá i huhňavost, která může být způsobena zvětšenou nosní mandlí nebo nesprávným dýcháním. Individuální logopedickou péči potřebují také děti neklidné, s malou schopností koncentrace pozornosti, s lehkou mozkovou dysfunkcí. Neklid a nepozornost v jednání se totiž projevuje i v oblasti řeči. Zvláštní kapitolu tvoří děti s řečovou neplynulostí - koktavostí.
Stává se, že rodič přichází do ordinace s tím, že dítě neumí vyslovovat jen pár hlásek. Vstupní vyšetření ale prokáže, že chlapec či děvčátko má obtíže v oblasti smyslového vnímání, je celkově motoricky neobratné nebo má velmi malý aktivní řečový slovník. V těchto případech je důležité určit správnou diagnózu, vysvětlit rodičům příčiny řečových potíží a rozhodnout, jaké metody a formy práce s dítětem budou nejefektivnější. Každá diagnóza má svá specifika a metodiku terapie. Proto je možné, že dvě děti, které mají pro laika na první pohled podobnou řečovou vadu, pracují na nápravě odlišnými způsoby i tempem.

Řečové vady školáků

U dětí mladšího a staršího školního věku se setkáváme s již většinou zafixovanou vadnou výslovností jedné či více hlásek. Nejčastěji je to tzv. rotacismus - vadné vyslovování hlásky R nebo sigmatismus (špatná výslovnost hlásek CSZ, ČŠŽ). V období dospívání přicházejí děti s nedbalou výslovností a překotným tempem řeči. Výjimkou nebývá ani koktavost na začátku školní docházky nebo při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ. Jednou z příčin neplynulosti řeči může být i nadměrné zatížení školními povinnostmi. Častěji těmito řečovými obtížemi trpívají děti s malým sebevědomím, děti sociálně nezralé nebo ty se specifickými poruchami učení.
V poslední době se dostávají do péče logopedů chlapci a děvčata s průměrnou, mnohdy až nadprůměrnou inteligencí, ale s velmi malými komunikačními dovednostmi. Důvod bývá prozaický: dítěti chybí běžná komunikace. Často je posazeno (nebo si samo sedne) před televizi, video, počítač a je pouze pasivním aktérem situace. Chybí mu partner k rozhovorům, při nichž se zcela přirozeně rozšiřuje slovník a zvyšují řečové schopnosti. Aktivní slovník "televizních" a "počítačových" dětí je chudý. Jejich osobnost trpí nedostatečnými, jednostrannými podněty, které neumožňují všestranný rozvoj. Řešením není samozřejmě odmítání techniky, ale nutnost naučit dítě správně využívat jejích výhod. Hovoří-li psychologové o tom, že osobní kontakt, povídání pohádek, diskuse s dětmi je důležitá a vzájemně obohacující po stránce psychické, z hlediska logopeda dodejme, že je i nesmírně cenným "tréninkem" řečové pohotovosti a mluvní dovednosti.