|
Stáhněte si Sbírku zákonů - částku 4 / ročník 2005 (pdf)
15
VYHLÁŠKA
ze dne 27. prosince 2004
kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 11 a § 12 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon):
ČÁST PRVNĺ DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY A DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRAJI
§ 1 Rámcová struktura dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavyv
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy (dále jen "dlouhodobý záměr") se skládá z:
analýzy dosaženého stavu a změn proti předchozímu dlouhodobému
záměru z hlediska obsahových, kvantitativních a strukturálních cílů,
prioritních úkolů, rozvojových programů a efektivity realizovaných
opatření,
priorit rozvoje vzdělávací soustavy a způsobu jejich realizace a
podpory,
cílů a úkolů pro jednotlivé oblasti vzdělávání, struktury
budoucí vzdělávací nabídky se zaměřením na strukturu oborů vzdělání,
druhů a typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu na základě
předpokládaného demografického vývoje, poptávky po vzdělávání,
vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje,
návrhů rozvojových programů, včetně účasti v mezinárodních
programech,
ekonomické části, včetně návrhu finančního zabezpečení
stanovených priorit, úkolů a cílů.
§ 2 Obsah dlouhodobého záměru
(1) Dlouhodobý záměr obsahuje směry rozvoje
vzdělávání a vzdělávací soustavy především z těchto základních hledisek:
celoživotního učení,
zlepšení kvality a efektivity systémů vzdělávání a vzdělávací soustavy,
usnadnění rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny,
sociálně ekonomických podmínek rozvoje, zejména trhu práce,
zaměstnanosti, vzdělanostní úrovně obyvatelstva, demografie,
konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti, udržitelného rozvoje,
ekonomiky státu, popřípadě kraje.
(2) Dlouhodobý záměr stanoví směry rozvoje
vzdělávání a vzdělávací soustavy a způsob jejich realizace a podpory z hlediska:
změny cílů a obsahu vzdělávání,
tvorby a uplatňování školních vzdělávacích programů,
zvyšování, sledování a hodnocení kvality vzdělávání,
dalšího vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení,
úlohy pedagogického pracovníka, zkvalitnění podmínek jeho práce,
platového ohodnocení a dalšího vzdělávání,
uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce,
vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných,
základního uměleckého, jazykového a zájmového vzdělávání,
systému poradenských služeb a informačního systému o uplatnění
absolventů škol, volbě profesní a vzdělávací dráhy jako nástroje
služeb kariérového poradenství,
problémů úrovní a typů vzdělávání,
finančního a personálního zajištění činnosti škol a školských
zařízení,
mezinárodní spolupráce ve školství,
spolupráce státních orgánů a územních samosprávných celků se
sociálními a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání.
(3) Dlouhodobý záměr dále stanoví:
kritéria optimalizace vzdělávací soustavy,
ukazatele rozvoje vzdělávání.
(4) Ekonomická část dlouhodobého záměru
obsahuje vždy:
finanční nároky na veřejné rozpočty,
finanční nároky na rozvojové programy,
další případné zdroje financování, zejména fondy Evropské unie,
pokryté výdaje a změnu potřeby finančních prostředků oproti
stávajícímu stavu,
budoucí výkony, kapacity škol, strukturu škol a hlavních skupin
oborů vzdělání,
efektivitu dosavadních opatření.
(5) Dlouhodobý záměr České republiky vychází
z dokumentů vztahujících se ke státnímu rozpočtu, regionálnímu rozvoji,
zaměstnanosti, rozvoji lidských zdrojů, sociálně ekonomickému rozvoji a
udržitelnému rozvoji a ke společným cílům evropských procesů ve
vzdělávání, přijatých vládou a z výročních zpráv České školní
inspekce.
(6) Dlouhodobý záměr v kraji vychází z
dlouhodobého záměru České republiky, regionálních specifik rozvoje
ekonomiky, trhu práce a společnosti ovlivňujících rozvoj vzdělávání, stav
a vývoj vzdělávací soustavy kraje.
§ 3 Termíny předkládání a zveřejňování dlouhodobého záměru
(1) Ministerstvo každý sudý rok vyhodnotí
platný dlouhodobý záměr České republiky a vyhodnocený, popřípadě upravený
či doplněný jej do 31. října předloží krajům ke stanovisku. Kraje zašlou
ministerstvu své připomínky do 15. prosince. Ministerstvo s přihlédnutím k
připomínkám krajů následující rok dlouhodobý záměr České republiky
dopracuje a do 31. března předloží vládě ke schválení; zveřejní jej do 30
dnů od jeho schválení vládou. Vláda předloží dlouhodobý záměr České
republiky do 30 dnů od jeho schválení Poslanecké sněmovně a Senátu
Parlamentu k projednání.
(2) Krajský úřad každý lichý rok vyhodnotí
platný dlouhodobý záměr v kraji a vyhodnocený, popřípadě upravený či
doplněný jej do 31. října předloží ministerstvu k vyjádření. Ministerstvo
zašle krajskému úřadu své připomínky do 15. prosince. Krajský úřad s
přihlédnutím k připomínkám ministerstva následující rok dlouhodobý záměr v
kraji dopracuje a po schválení části týkající se vzdělávání ve školách a
školských zařízeních, které zřizuje kraj, zastupitelstvem kraje zveřejní a
zašle ministerstvu do 31. března.
ČÁST DRUHÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRAJI
§ 4 Rámcová struktura výroční zprávy o stavu a
rozvoji vzdělávací soustavy v kraji
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací
soustavy v kraji (dále jen "výroční zpráva v kraji") se skládá z:
hodnocení stavu jednotlivých úrovní vzdělávací soustavy,
ekonomické části,
hodnocení naplňování dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy, jeho cílů a priorit v uplynulém období.
§ 5 Obsah výroční zprávy
(1) Výroční zpráva v kraji obsahuje vždy:
změny ve vzdělávací soustavě, zejména změny ve struktuře
vzdělávací nabídky se zaměřením na strukturu druhů a typů škol a
školských zařízení a strukturu oborů vzdělání,
naplňování prioritních cílů dlouhodobého záměru,
plnění dalších úkolů, například prevence sociálně patologických
jevů, environmentální a multikulturní výchovy, vzdělávání cizinců a
příslušníků národnostních menšin a výchovy k udržitelnému rozvoji,
účast škol a školských zařízení v rozvojových a mezinárodních
programech.
(2) Výroční zpráva v kraji zachycuje současný
stav a vyhodnocuje změny proti minulému vývoji v dále uvedených
oblastech:
předškolní vzdělávání,
základní vzdělávání, odchody žáků do šestiletých gymnázií nebo
osmiletých gymnázií a konzervatoří,
střední vzdělávání,
vyšší odborné vzdělávání,
vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných,
základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání,
poradenské služby,
školská zařízení,
pracovníci ve školství,
další vzdělávání pedagogických pracovníků,
další vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení.
(3) Ekonomická část výroční zprávy v kraji
uvádí údaje za kalendářní rok, za který je připravována, a nejméně za dva
předcházející kalendářní roky a obsahuje vždy:
celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované krajem
podle jednotlivých druhů škol a školských zařízení v členění na:
výdaje hrazené prostřednictvím krajských
normativů1), z toho mzdové výdaje,
provozní výdaje,
investiční výdaje,
výdaje na rozvojové programy,
neinvestiční výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcemi
nebo svazky obcí na území kraje podle jednotlivých druhů škol a
školských zařízení v členění na výdaje hrazené prostřednictvím
krajských normativů1),
celkovou výši finančních prostředků poskytovaných ze státního
rozpočtu na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát,
kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská
společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva
zřizovat církevní školy2), v rozsahu a za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem3),
výdaje poskytované krajem na školy a školská zařízení, které
nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev
nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu
zvláštního práva zřizovat církevní školy, v členění podle druhů škol
a školských zařízení,
přímé výdaje na vzdělávání na dítě, žáka a studenta u
jednotlivých druhů škol a školských zařízení uvedených v písmenech
a) až c).
(4) Závěry výroční zprávy shrnují poznatky z
jednotlivých kapitol a jsou podkladem pro zpracování dlouhodobých
záměrů.
§ 6 Termíny předkládání výroční zprávy v kraji
Krajský úřad výroční zprávu v kraji zveřejňuje a
zasílá ministerstvu do 31. března.
ČÁST TŘETĺ VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY
§ 7 Obsah a zpracování výroční zprávy o činnosti školy
(1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje
vždy:
základní údaje o škole (například název, sídlo, charakteristika
školy, zřizovatel školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový
přístup, údaje o školské radě),
přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zařazeny ve
školském rejstříku,
přehled pracovníků školy,
údaje o přijímacím řízení nebo o zápisu k povinné školní
docházce a následném přijetí do školy,
údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených
školními vzdělávacími programy a podle poskytovaného stupně vzdělání
včetně výsledků závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a
absolutorií,
údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,
údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti,
údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí,
základní údaje o hospodaření školy.
(2) Výroční zpráva o činnosti školy se
zpracovává za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních
údajů o hospodaření školy, a do 15. října se předkládá školské radě ke
schválení. Po schválení školskou radou zasílá ředitel školy výroční zprávu
do 14 dnů zřizovateli a zveřejní ji na přístupném místě ve škole.
ČÁST ČTVRTÁ VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY
§ 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení
školy a kritéria vlastního hodnocení školy
(1) Vlastní hodnocení školy je vždy zaměřeno na:
cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru
rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a
stupeň důležitosti,
posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s
přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím
programu a odpovídajících právních předpisech,
oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti,
ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů
příslušných opatření,
účinnost opatření podle písmene c) obsažených v předchozím
vlastním hodnocení.
(2) Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou vždy:
podmínky ke vzdělávání,
průběh vzdělávání,
podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv
vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na
vzdělávání,
výsledky vzdělávání žáků a studentů,
řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků,
úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám
vzdělávání a ekonomickým zdrojům.
§ 9 Pravidla a termíny vlastního hodnocení školy
(1) Vlastní hodnocení školy se zpracovává za
období jednoho nebo dvou školních roků.
(2) Návrh struktury vlastního hodnocení školy
projedná ředitel školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září
školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit.
(3) Vlastní hodnocení školy se projedná v
pedagogické radě do 31. října následujícího školního roku.
§ 10 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího
vyhlášení.
Ministryně: JUDr. Buzková v.r.
| 1) |
§ 161 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon). |
| 2) |
§ 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě
náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a
o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských
společnostech). |
| 3) |
Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám,
předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. |
|